Co se v dnešním článku dočtete?
- Co znamená švarcsystém; znaky pracovněprávního vztahu
- Proč je švarcsystém nelegální, práva pro šedou zónu ekonomiky
- Rizika, která za švarcsystém hrozí
- Kontrola z inspektorátu – jak bude probíhat, co dělat a na co se budou ptát
- Jak se švarcsystému vyhnout
Co znamená švarcsystém?
Švarcsystém (z angličtiny „false self-employment“, neboli falešná samostatně výdělečná činnost – švarcsystém) je situace, kdy osoba evidovaná jako OSVČ je de facto zaměstnancem vykonávajícím odbornou činnost pod vedením jiné společnosti nebo jiného podnikatele. Ve své podstatě jde o maskování situace, kdy zaměstnavatel obchází zákon a odebírá tak zaměstnanecká práva. Má to ale vůbec smysl? Není v některých případech naopak žádoucí?
Švarcsystém, neboli nelegální práce je závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, tzn. bez uzavřené pracovní smlouvy, DPP nebo DPČ. Při švarcsystému se zaměstnavatel snaží zachovat si nad OSVČ takovou míru práv a kontroly, jakou má vůči svým zaměstnancům, s tím rozdílem, že na venek se tento vztah jeví jako obchodní vztah (smlouva o dílo, smlouva o dodání služeb, apod.) a OSVČ je tak samostatným a nezávislým podnikatelem.
Nejčastějším důvodem uchýlení zaměstnavatele ke švarcsystému je snaha ušetřit na odvodech a vyhnout se tak odvodům na sociální zabezpečení a dani z příjmu, což jsou pravidla, který musí zaměstnavatel dle zákona plnit vůči svým zaměstnancům.
Znaky pracovněprávního vztahu
Hnátek (2022) ve své publikaci uvádí, že ministerští úředníci vydali pokyn D – 285, ve kterém vymezili znaky pracovně právního vztahu z pohledu zákona o daních z příjmu. Nejčastějšími znaky a okolnostmi indikujícími vztah závislé činnosti fyzické osoby a osoby, od níž plyne příjem jsou podle ministerského pokynu následující:
- plátce příjmu přímo či nepřímo ukládá úkoly, řídí je a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností
- fyzická osoba má ve vztahu k plátci příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec
- odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovněprávním vztahu
- materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány plátcem příjmu
- vztah mezi plátcem příjmu a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednoho plátce příjmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby.
Proč je švarcsystém nelegální?
Švarcsystém je nelegální a dokonce stále častější, firmy se snaží snížit náklady, což je naprosto pochopitelné, naopak podnikatelé tento nelegální pracovně právní vztah vyhledávájí právě pro vyšší příjmy, kterých mohou ve srovnání se zaměstnaneckým vztahem dosahovat, a to třeba i v případě zachování zaměstnaneckých výhod, jako je placená dovolená, sick days a další benefity. Výsledek je takový, že firmy šetří a zaměstnanci dostávají více peněz, kde je tedy problém? Stát tratí, a to nejen na daních, ale hlavně na odvodech na sociální a zdravotní pojištění.
Dle Jaromíra Drábka je řešení problému švarcsystému desítky let stejné: „Snížit odvodové zatížení práce (v Česku je jedno z nejvyšších na světě) a zjednodušit pravidla a administrativní povinnosti pro vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Až v druhé řadě je na místě řešit subtilní a spíše teoretické otázky přesného nastavení hranice mezi samostatnou a závislou činností.“
Šedá zóna ekonomiky – gig economy
Se švarcsystémem nebojuje pouze Česká republika, ale mnoho dalších států, velkým problémem jsou rychle se rozvíjející digitální platformy jako Wolt, Uber či Airbnb, které v rámci sdílené ekonomiky dávají lidem práci právě prostřednictvím živnostenských listů, což ale není tak jednoduché, takový podnikatel se navíc musí stát identifikovanou osobou. Během pandemie se ale spousta takových podnikatelů přes noc ocitla doslova na dlažbě, bez příjmů a jakýchkoliv práv na podporu (Zdroj: Finmag.cz).
Evropská komise se snaží vyjednat pro tyto podnikatele stejná práva, jaká by měli mít zaměstnanci, tedy placenou dovolenou, nemocenskou či programy pro osobní rozvoj.
Co hrozí za Švarcsystém?
Pokud se inspektorátu podaří švarcsystém prokázat (což není tak úplně jednoduché), hrozí pokuta jak zaměstnavateli, tak zaměstnanci. Zaměstnavateli hrozí sankce 50.000 – 10 milionů korun, nebo hrozba doměření odvodů ze strany příslušných orgánů, včetně penále za jejich pozdní zaplacení. Fyzické osobě vykonávající závislou činnost na živnost pak hrozí pokuta až 100 tisíc korun.
Jak probíhá kontrola inspektorátu?
1. Inspektoři se dostaví na pracoviště a prokáží se služebním průkazem
2. Probíhá identifikace vybraných osob a kontrola dokumentace, ze které vyplývá, jaký pracovně-právní vztah mají tyto osoby k zaměstnavateli. Na co se může inspektor zaměstnance ptát?
- „Komu jste podřízen?“
- Jak je vedena evidence pracovní doby?“
- „Kdo kontroluje Vaši práci?“
- S kým se střídáte na směně?“
- „Kdo schvaluje Vaši absenci?“
- „Kdo Vám stanovuje pracovní úkoly?“
- „Jaká je Vaše pracovní doba?“
- „Jaká je Vaše mzda?“
3. Inspektoři vystaví kontrolní zjištění
4. Pokud zaměstnavatel s kontrolním zjištěním nesouhlasí, je potřeba podat písemné námitky do 15 dnů od doručení protokolu o kontrolním zjištění
Tip: Z nařízení Nejvyššího soudu vyplývá, že při kontrole z inspektorátu není zásadní to, jak se situace jeví kontrolním orgánům, ale to jak dokážou kontrolní orgány své dojmy prokázat konkrétními fakty (Hnátek, 2022).
Jak se švarcsystému vyhnout?
Nejlepší obranou je prevence, a proto pro posouzení „švarcsystému“ z hlediska daňových a pracovněprávních předpisů bude ve výhodě ten podnikatel, který bude splňovat následující kritéria:
- Bude mít vlastní nářadí, majetek a materiál
- Nebude mít ve smlouvě výstřelky typu nárok na dovolenou, sick days, pevná pracovní doba
- Ve smlouvě také nebudou formulace jako „povinnost dbát příkazů odběratele“.
- Výhodou může být činnost vykazující užší specializaci a činnost pro více zákazníků
Podnikatel by se pak neměla nechat „uvařit“ na tom, že mu plátce příjmu přiděluje práci, a že když dělá z domova, je to vlastně schválený home office, ale měl by inspektorům vysvětlit, že skutečně funguje jako nezávislý podnikatel. Se vším všudy, takže nepobírá mzdu, ale fakturuje provedené zakázky atd.
Upozornění: Tento článek vyjadřuje názor autorky, nejedná se o právně závazný dokument.
Zdroje
Hnátek, M. (2022). Zcela legální daňové triky. Grada.